No, právě. Já můžu od nemocného dítěte vypadnout až tak večer po 20.00, když přijde domů manžel, takže to je opravdu důvod nebýt přehnaně úzkostlivá
Kdyby to muselo být, tak samozřejmě s nimi budu, ale když je jim dobře, tak prostě klidně do parku nebo na zahradu ve vnitrobloku i s ATB jdeme. Do nákupáku tedy ne, max. do nejbližší večerky pro něco nutného, velké nákupy naštěstí manžel obstará. A pamatuju si to i sama ze svého dětství, jak jsem to nesnášela, být zavřená doma, když mi bylo už dobře. Kdybych s tím měla špatné zkušenosti, fakt to nedělám, ale nestalo se nikdy nic, naopak jsem měla pocit, že to dětem dělá dobře a rozhodně to vždy bylo lepší pro psychickou kondici nás všech