V předchozím příspěvku mě zaujalo, jak se šéf mstil podřízené za to, že s ním nic neměla, i když věděl, že ho miluje. Když zpětně zapátrám v paměti, tak jsem také mnohdy měla pocit, že na mě byli, hlavně v práci, nejostřejší a "nejzákeřnější" muži, u nichž jsem měla dojem, že se jim možná i celkem jako žena líbím. Někdy mi i docela slušně zavařili, přitom jsem se k nim chovala mile a přátelsky a byli mi třeba také vzhledově sympatičtí. Rozumíte tomuto jednání u mužů? Stalo se vám to někdy? Pokud odpoví nějaký chlap, budu moc ráda. Samozřejmě to může být i tak, že jsem si jen něco namlouvala, nejsem žádná Angelina, a byla jsem jim spíš protivná.
Ráda bych toto mužské chování rozklíčovala a jednou provždy ho pochopila.