Chápu tě, taky jsem na lyžičkách s lištičkou začínala. Pamatuju jak jsem se na nich vozila z kopce i jak jsem na nich chodila s našima na výlety. Rodiče nelyžovali, mé sjezdařské pokusy pozorovali z restaurace
.
Nadšení pro lyžování mi vydrželo celé dětství - měla jsem pak lyže s kandahárem. Lyžovat jsen přestala v pubertě, vyrostla jsem a začala jsem se bát. (a to jsem dostala své první přezkáče a pořádné lyže, byla jsem na nich jen jednou
).
Lyže s liškou jsem pak chtěla i pro kluky, ale nějak jsem je nesehnala. A protože já i manžel jezdíme na běžkách, tak kluci začínali na nich. (ony se teda ty s liškou nevejdou do stopy
)