Přidat odpověď

Babičce napoprvé žádost o příspěvek zamítli a mamka už to chtěla vzdát, že na to nemá energii, ale přemluvili jsme jí a ségra se toho ujala s ní a nakonec babička dostala rovnou 3. stupeň a následně po nějakém čase 4. stupeň, ale ze začátku to opravdu trvalo s tím zamítnutím a následnou žádostí skoro třičtvrtě roku. Oni na sociálce snad čekají, až ten člověk umře, nebo co... Babičce bylo 96-97 let a ty blbci ten příspěvek zamítli, přitom babička už nechodila ani o holi, jen ležela nebo seděla na posteli, maximálně chvíli vydržela stát u postele tělem položená na stůl, aby jí mamka mohla omyt při přebalování. Fakt to bylo nechutný tahat se takhle o peníze, ale už z principu jsem ráda, že to mamka nevzdala. Mamka i babička s důchodem cca 9 000 Kč a tak náročnou péči v domácím prostředí a ještě se dohadovat o to, na co má babička nárok, nebo spíš měla, to je ostuda státu. Babička umřela ve 100 letech a přes to všechno ještě musím vypíchnout, že babička byla i v té nemohoucnosti velmi hodná, tichá a nenáročná, nenárokovala si, aby člověk okolo ní tancoval, vždy trpělivě čekala. Stýská se mi po ní...