Přidat odpověď

asi jen postupným tréninkem, ale jelikož nemá strach asi ani tak z mimozemšťanů, bubáků, duchů, ale vyloženě spíš z lidí jako takových, z davů, pocitu opuštění, tak bych tomu dala čas, kdy ho nenecháš samotnýho a počkáš. našemu je čerstvě 5, chodí si sám koupit vitamínky, já čekám před lékárnou. trénujeme samostatnost, pozdrav, poděkování, takový ten rituál v obchodě, navíc už i když ho pošlu pro konkrétní vitamíny, tak má svoji hlavu a vybere si podle svýho, ale taky dobře s tátou si chodí koupit sobotní mf a sluníčko, táta taktéž čeká před obchodem a na hřišti už korzuje dlé svého uvážení v rámci námi stanovených hranic (nejsou tam nikde silnice) ale já tam jsem s bráchama, tak ví, že tam jsem a já dozoruju, občas sonduju, kde se zrovna nachází a že to někdy v tom velkým areálu je fakt na pátračku. samotnýho bych ho ovšem nepustila a zatím to neplánuju ani. ale ze tmy a bubáků má strach, to se snad i raději počůrá