Přidat odpověď

Nooo,to moje zadvadny sedmileťanda se bojí furt.

Když řeknu, ž jdu se psem, sedí v předsíni a čeká, kdy přijdu
Když jsme jeli v létě někam od někud, a zastavili jsme, že já a chlap dojdem pro zmrzku, děti ať počkají v autě - hysterie. Jedenáctka v pohodě, ale odmítá hlídat hysterickou sedmičku (což se jí ani nedivím)
Minulý týden jsem jela o půlnoci pro chlapa do práce (asi 10 km) dítko jelo se mnou, v pohodě, s chlapem vyřešeno, vrátili jsme se domů, chlap zas odjel... a já si vzpomněla, že jsem v autě zapoměla cigarety. POvídám: "skočím si do auta pro cigára, počkej..." Hysterie, řev,m jekot..."mamí, já se bojím, je tma"!!! I když bla v pyžamu, nedala jinak, musela jsem jí vzít sebou dolů ke schodům, aby viděla, že jdu jen do auta a pak hned domů. Přitom jsem j nikdy neutekla pod nějakou záminku nebo tak něco. Vždycky jim to popravdě vysvětlím.
Stejně o půlnoci ječela v bytě tak, že by byli vzhůru všichni, než bych dosšla do auta.,
Na nákupy chodí už asi rok, v pohodě a sama, ale jakmile je to "chvilůku počkej, hned se vrátím", je jak jatá. Za boha ne...
Přitom i ze školy chce už chodit sama. Jsem z ní někdy zelená.