Přidat odpověď

Delete,
ale ono je matematický přemýšlení specifický - myslím, že jsme tu už taky kdysi řešili.
V tomhle třeba syna chápu, protože ani já nemám matematickou představivost v tom, aby mne bavily nejasný výsledky. Chybí mi tam to propojení s realitou. Jako dítě jsem si dokonce sama vymýšlela slovní úlohy a dodnes mne baví je řešit, ale chci jasnej výsledek. X je větší nebo rovno 10 - to mne akorát nasere, s prominutím, protože to není výsledek, který bych si uměla jakkoli spojit s praxí.
Syn nemá problém s přemýšlením jako takovým, ale nemá matematické myšlení. Když třeba dostanou ve fyzice úkol na přemýšlení, tak ho vyřeší v pohodě, často jako jediný nebo jeden z mála, ale samotný čísla jdou prostě mimo něj. Geometrie mu jde líp, tam jde o "čísla" až v druhý řadě.