Přidat odpověď

Já si myslím, že ve čtyřech letech to prostě malej chlapeček je. Netuším, jaké může mít tak malé dítě "povinnosti" - snad jen uklízet si hračky (s pomocí).
Já fakt nevím. My jsme po synovi nikdy celkem nic moc nechtěli, důslední a přísní jsme nebyli už vůbec (neumíme to), vychovával se tak nějak sám.
Nikdy neměl potřebu před námi něco tajit, lhát nám. Ve škole (na ZŠ) měl samé jedničky - ač jsem ho neviděla nikdy se učit, na SŠ ho to hrozně nebavilo, moc mu to nešlo a občas tam ani nešel (s naším vědomím a omluvenkou). Přesto dokázal docela dobře odmaturovat, dostal se na VŠ, kde ho to hodně baví, do školy chodí poctivě (ač nemají na nic povinnou docházku), učí se. Je samostatný, ochotný, galantní a pracovitý )chodí i na různé brigády a pomáhá manželovi ve firmě).
Někdy si říkám, že si ho vůbec nezasloužíme. A nikdy jsme ho skoro k ničemu nenutili, nebuzerovali ho kvůli kravinám.