Přidat odpověď

"nedělám z toho strašáka, syn to bere jako trest. Resp. možná spíš jako selhání.
Lidé jsou prostě různí."

Přemýšlím, jak dvanáctiletý dítě přijde na konstrukci, že se jedná o selhání, aniž by k tomu mělo impuls od dospělého. My jsme jednu dobu chodili k psychologovi, moc nám to pomohlo, a vzhledem k tomu, že jsme se o tom doma nijak extra nebavili a nehodnotili to, tak nikoho ani nenapadlo brát to jako selhání, a pochybuju, že by to moje dítě napadlo samo od sebe.