Přidat odpověď

můj muž odchází z domu kolem 6, vrací se kolem 6-7 večer, bylo to tak vždycky, protože většinou dost daleko dojíždí, aby měl za vysokou pozici místní nadprůměrný plat, což asi tak odpovídá tomu pražskýmu průměru
minimálně jednou za týden nepřijede na noc vůbec, bylo to tak od začátku, dřív ještě víc, teĎ už fakt jen jednou, ale dokud byli klucio malí, bylo to i 2x týdně pravidelně.
Takžr jsme si zvykla dělat všechno sama, třeba ty ponožky s dětma jsou docea srnada, ponožková bitva je zábava, a většinou si u toho nikdo neublížil ,jen někdy vypadl nějaký ten kývající se zub :)
hodně toho dojáníme o víkendech

co chodím do práce, je to boj ještě větší, kluci mají taky práci do školy, hudební nástroje, což je ohromný žrout času, občas to fakt nezvládáme, ale většinou to nějak jde

já mám teď bohužel malý úvazek, chybí peníze, ale jak říká můj muž, když vidí, co všechno je potřeba kolem dětí, tak je vlastně rád, že mám té práce tak málo, jinak bych to nemohla vydržet :))
mohla, ale těší mě, že on to uzná, že nesedíim doma na zadku a mám co doma dělat, i když jsou kluci už tak velcí