Zažila jsem se synem. Po nemoci mi cestou do MŠ brečel snad ještě v 5 letech. Taky u něj byly strachy a úzkosti, že něco nezvládne apod. On má takovou povahu teda a nakonec to teda vyústilo do sklonu k úzkostným poruchám a OCD.
Občas má takovej úlet ještě teď v 16, třeba hysterčí, že se někde ztratí, kde to nezná, nedojde apod...Nebo že určitě dostane stejně pětku ( pak přinese dvojku).
Je to povahový rys dítěte a jak píšu třeba sklon k těm úzkostem.
Je dobré mít pro děti hodně pochopení a vše jim trpělivě ( znovu a znovu) vysvětlovat.
Náš bral i určitou dobu AD, teď už nic nebere