taky tak. poslední rok hlavně v zaměstnání, proběhly nějaké změny a já se prostě nedokážu donutit. marně přemýšlím, čím to je. proč si to dělám takhle zbytečně složitý. a nejlíp když potřebuju návaznosti s dalšíma lidma - to pak chodim na poslední chvíli, tvářím se jako zkroušený idiot a říkám věci jako. nezlobte se, já jsem musela/nemohla/nestihla... (dosaď výmluvu), kdybyste byl tak hodný... je to na poslední chvíli... a u toho si představuju, jak mě ty lidi nesnášej, že po nich chci něco na počkání. blbec, no...