Přidat odpověď

Martino, ale tak žiju ve světě, kde se může stát každou chvíli něco.
Kdybych reálně přemejšlela nad tím, že se můžu vybourat, že můžu dostat rakovinu, že někdo může zneužít moje dcery, že můžu přijít o práci, že někomu lupne v kuli a pošle sem nějakou jadernou hlavici - no to bych nedělala nic jinýho, to bych skončila na AD.
No takže já tohle prostě neřeším, nevymýšlím scénáře "co by, kdyby". K čemu by mi to bylo dobrý???