Přidat odpověď

Dryjádo, hezké téma, zrovna jsem se nedávno zamýšlela nad tím, že ačkoli máme doma opravdu hromadu dětských knih jak po nás, tak i ještě po našich rodičích...tak stejně pořád kupuju synovi nějaké knížky a spoustu si jich půjčujeme....a je fakt, že z mého dětství se ujalo opravdu jen pár knížek - třeba zrovna to Kuřátko a obilí, kdy byl ještě malý...pak mělo úspěch Povídání o pejskovi a kočičce, Náš Adámek, Kocour Modroočko, Martínkova čítanka, Krteček a pár dalších, ale opravdu jich moc není... Klasické pohádky ho moc nikdy nenadchly..co já se načetla pohádek od Erbena, Andersena, Němcové, pak Krásu nesmírnou...tohle mu nikdy nic neříkalo....neprošel ani Neználek, které ho jsem já četla moc ráda....zato jsme pořád kupovali všechny možné dětské knížky o vlacích, postupem času o zvířátkách...má rád jemné laskavé příběhy, kde jsou na sebe lidi hodní, nemá rád takové ty "lumpárny" typu Karkulín...má rád knížky, kde se i v tom příběhu dozví něco nového - už dlouho miluje třeba Pohádky skřítka Medovníčka (vyšlo jich už víc), další zamilovaná je Kocourek se vrací, Pavouček Srdíčko....momentálně s velkou chutí četl Prázdniny s dráčkem a Matěj a stegosaurus...knížky má odmalička moc rád, ale je dost náročné mu knížky vybírat - jak co do stylu, jakým je to napsané, tak do obsahu...