Přidat odpověď

Když mi bylo asi 10, krátce po vánocích, které byly zábavné mimo jiné tím, že tatínek dostal k vánocům noční košili a k ní takovou tu čepičku na spaní; vykradli u nás v domě sousedy... Tenkrát nás obešla všechny VB (1989) a upozorňovali ať jsme opatrní, že se zloději "rádi vrací na místo činu". Asi o týden později jsem šla ze školy, taťka byl na služebce, mamka v práci, brácha ve škole, mladší ségra ještě ve školce. Došla jsem ke dveřím a ty byly na 10 cm otevřené. Obešla mne hrůza, že nás vykradli a pelášila jsem dolů k devadesátileté sousedce, která zavolala policajty, zamkla barák (aby nám neutekli) a mě schovala v parádním pokoji.
VB dojela myslím docela rychle, pánové v zeleném vykvačili schody, já s babkou v závěsu - dveře zavřené. I zaklepali, zazvonili, po nějaké chvíli se dveře otevřely, v nich můj otec v noční košili, s čepičkou na hlavě, VB řkouc: jménem zákona vás zatýkáme. Já brečíc, že to je přeci taťka, taťka musel ukazovat občanský průkaz... No, prostě se vrátil dřív ze služebky a byl unavenej, tak šel spát, nějak nedovřel, no...