Přidat odpověď

Chápu tě, resp. tvůj vztek. Takhle jsem před lety na kraji Prahy na poslední chvíli za soumraku viděla chodce celého oblečeného v šedé barvě, přecházejícího vozovku mimo přechod v místech, kde mi naprosto splýval s pozadím. Kdybych bývala vedle sebe neměla manžela, který ho ze svého místa na rozdíl ode mě viděl, měla bych šedého chodce na svědomí. Ta zkušenost mnou tak otřásla, že od té doby neřídím (naštěstí nemusím). Bojím se, že někoho přehlédnu a usmrtím nebo zmrzačím.