Přidat odpověď

Janno,
s tím ubíjením máš pravdu, já nejsem až taková křehká duše, jen trochu rozevlátá a tvrdý všednodenní režim práce - domácnost - dítě mě ubíjel tak, až jsem totálně vyhořela. Když strávím 8 hodin v práci, kde se musím něčemu přizpůsobovat, chci mít pak už zbytek dne volno a jen tak si plynout a když to dlouhodobě nemám a musím kmitat, začnu blbnout. Už chápu, proč mi víc lidí doporučovalo se nevdávat.
My jsme třeba s podobně založenou kamarádkou chodily a dlouhé procházky přírodou, navzájem se upozorňovaly na různé zajímavosti a pak o tom každá složila báseň a ty jsme si navzájem předčítaly, někdy jsme skládaly i spolu. Ona je skutečně pro běžný život nepoužitelná a podle toho se i zařídila a to dost razantně. Já jsem byla "použitelnější a praktičtější", tak holt jsem se vdala, ale v příštím životě rodinu zakládat nebudu Pokud se nenarodím jako Stepfordka

Mně je kolikrát až blbě, když mi někdo vyjmenovává, co všechno "musí", pro mě půlka z toho tedy "mus" není, spíš to ti lidi tak chtějí a já kašlu na většinu z toho nebo ne úplně kašlu, ale plním to cestou nejmenšího odporu. A PB to věděl a tak mi dal celkem bezproblémové dítě, s problémovým bych si asi neporadila.