Přidat odpověď

Už několik lt mám podezření, že můj chlap tímto trpí. Nemá to asi v nějakém extra vážném stavu, ale střídají se u něj stavy, kdy s dětmi řádí, jeho výchova je ryze aktivizačně-mobilizační, na mé námitky že je deset večer se směje apod.... to mu obvykle dlouho nevydsrží. Pak ale propadne do nálady opačné, morous nejhoršího ražení, hnusný zlý chlap, pro kterého je všechno špatně, nepromluví s námi i půl roku (to se kdysi opravdu stalo, jen hučel).
poslední dva tři roky jsem měla dojem, že se to zlepšilo, ale události uplynulých dvou týdnů mi ukázaly, že jsem se mýlila,
vlastně to začalo tím, že jsem nesouhlasila s něčím, co on chtěl, nedala se ukecat.
od té doby mě trestá, nemluví, s dětmi naschvál nepomáhá
ano, může to být i debilní povaha.
ale trochu si říkám, že ty stavy, které by se daly označit jako mánie, tam jsou také. Ty třeba já na sobě neznám, to bych si asi musela něco šlehnout nebo nevím co bych musela duělat, abych se do nich dostala. prozpěvuje, tančí, řádí, nic ho nezajímá
ovšem co s tím. on k psychiatrovi nepůjde. protože u nás jsem blázen přece já.