Přidat odpověď

KDe bereš tu jistotu, že ostatním to Pepa nedělá? mám vyzkoušeno, že učitelé svorně tvrdí, jak oni nemají problém, připadám si jak totální neschopa a po nějaké době zjistím, že problém mají všichni, někdo větší, někdo menší, ale mají, jen někteří jsou větší flegmatici a jiní zase mají předmět, který Pepu víc zaujme, takže bych to od kolegů nebrala tak vážně

co se týká toho, že s Pepou nemá problém chlap, tomu bych snd ještě i věřila, to je něco, co my opravdu nemůžeme umět jako oni. Když si před třídu stoupl můj muž se svýma skoro dvěma metry a metrákem, měl klid okamžitě, já se ztrácím už mezi sedmákama, je to rozdíl

ale jinak moje zkušensot z klukama podobnýma Pepovi je asi taková, že je dobrý ho pochválit. Ono mu to možná chybí, možná provokuje a čeká, kdy si ho všimneš, tak to zkus. Zadej úkol jemu, vyvolej ho, všimni si, že nekomentuje a něco udělá a hned ho za to pochval, nemusíš ani říkat, stačí očima. A když to zabere, on se malinko změní, občas to okomentuj před děckama a když ho dotáhneš k tomu, že zvládne hodinu v klidu, dej mu za to pochvalu do žákovské, to dělá divy
Dala jsem pochvalu znění "Chválím za výrazné zlepšení chování v hodině Př" klukovi bylo taky 12 a od té doby byl v mých hodinách jak vyměněný, ostatní nadávali dál, mě zdravil už z dálky a v hodinách se snažil
když to viděl podobně založený spolužák, napřed se zeptal, jestli mu taky napíšu pochvalu, slíbila jsem mu ji, pokud bude za co a taky to šlo, ale už jsme to v červnu nestihli

ale jako zkušensot to bylo dobrý