Přidat odpověď

To je teď u nás aktuální téma. Že dětem bude smutno, až umřem, protože tady pak bez nás zůstanou.

Mně to přijde důležitý, že o tom mluvíme, neděláme si z toho psinu ani to nezamlouváme. Povídáme si o tom, že každej umře a že je to tak dobře. A že to, co my je naučíme a předáme jim, zas oni budou předávat svým dětem a vnoučatům. A že smutno jim třeba bude, jako nám je smutno po našich zemřelých, ale že budou mít na nás vzpomínky a taky budou mít spoustu dalších lidí, co je budou mít rádi. A že se snad nakonec všichni potkáme a že se setkají i s babičkou, kterou nikdy nepoznali.

To jsou náhodou fajn chvíle.