Přidat odpověď

Me tohle znicilo na dlouhou dobu vztah se sourozencem.
2x-3x tydne jsem ho musela vypravit na autobus do skoly a odvest ho tam. Kazdy den po skole cekat az skonci v druzine a odvest ho domu a postarat se o nej nez nasi prisli z prace. Bylo to peklo (kdyz on sel do 1.tridy ja sla do 5.)
Bracha neposlouchal, delal naschvaly - treba skakal pod autobus a auta a desne se bavil jak jsem zjancena, behal po ulici a rval z plna hrdla "Husak je debil" coz by bylo legracni, kdyby se o nas furt nestarala STB. Casto jsem bezmoci brecela. On vedel, ze ja mam za nej zodpovednost, ale nemam zadne pravomoce.
Kdyz jsem si vecer doma postezovala, tak me nasi sice politovali, ale zaroven tam byla ta superdebilni veta "jsi starsi, tak musis ....." nebo "mas vic rozumu" atd.
Brachu si pak vzali bokem, kde mu domluvili, on nasliboval hory doly a kdyz pak sel kolem me, tak jen vyplazl jazyk. Citila jsem se hrozne, strasne me stvalo, ze me rodice nepodpori (oni se snazili, ale tim, ze mu domlouvali v me nepritomnosti mi to proste tak prislo)
Vrcholem pak bylo, ze si na mou zodpovednost za bratra zvykli i ve skole, a kdyz neco provedl, tak si me zavolali a potrestali me s nim!
To, ze jsem byla prakticky izolovana od spoluzaku, kteri se po skole schazeli, o tom ani nemluvim