U nás je to asi jako u většiny. Jeden hlavní dárek a pak dost drovností. Ony to drobnosti až tak úplně nejsou a někdo by možná zakroutil hlavou, ale líbí se mi hodně balíčků pod stromkem jiskřičky v dceřiných očích. A zvrtne se mi to taky skoro vždycky. Letos holka vůbec nevěděla, co si do dopisu napsat. Říkala, že má všechno. Tak jsem nakupovala na vlastní pěst a když nakonec ježíškovi napsala tři věci, nebyla ani jedna z těch, které jsem jí koupila
Takže jsem to ještě pořídila a tři dárky dám babičkám.
Jo a v listopadu vyšla kniha z řady, kterou dcera má, tak jsem jí taky musela dokoupit.
Ono se to ovšem zvrtne i jinak. Na jaře jsem tu hledala tipy na nějakej Áááách dárek pro dceru k narozeninám. Vypadala jsem jako rozmarná nána, které není nic dobré (knížky, hry, nějaké zážitky...). Já ovšem hledala něco, třeba i blbost, která překvapí a zaujme. Nic takového jsem nevymyslela. Kamarádka jí pak dala Destrukční deník a.... to byla ta blbost, kterou jsem myslela. Dcera z něj byla totálně odvařená (a přitom dárek za pár korun) a s kamarádkou se vyžívaly a bavily... Prostě to byla trefa do černého. Náš dárek za pár tisíc ji hodně potěšil, ale s Destrukčním deníkem chodila i spát