Jenom pár věcí, spíš dražších, než milion levných blbostí, na to byly expertky babičky, nechápaly že bydlíme v paneláku
.
Nikdy nedávám oblečení, boty, nebo věci denní potřeby, kromě nějakých extra kousků, co si dcera moc přeje a normálně bych je nekoupila. Jen něco, co by děti normálně nedostaly nebo si nekoupily, ale touží po tom.
Nechápu smysl hromady dárečků, které jsou vlastě úplně obyčejné věci. To jsme měly my jako děti za socíku, kdy nic nebylo, ani moc peněz na zbytečnosti. Třeba zimní bundu nebo ponožky, svetr a tak...