Přidat odpověď

Jsem asi nějaký kombinovaný, nebo dokonce překombinovaný typ. Ráda bych měla uklizeno, ale je to nedosažitelný stav, to by musely děti na týden zmizet, a to zase by byla taková událost, že by mi bylo líto promarnit ji uklízením . Takže uklízím postupně, a i kdybych to dělala nonstop každý den něco, tak než dojdu na konec, začátek a nejen ten už bude zase zaneřáděný. Je nás 5 na 50m2, nemáme téměř žádné větší úložné prostory, jen jednu šatní skříň v ložnici. Nedá se jednoduše říct, že menší dům znamená méně uklízení, protože jakmile není každou věc kam dát, někam se položí, pak další a další a nepořádek bují. Kdybyste k nám teď přišli, pomyslíte si, že jsem se na vánoční úklid vykašlala . Ale já jsem spokojená, že jsem v klidu během listopadu a prosince umyla okna (což normálně dělám na podzim, když sundávám sítě), vydrhla kuchyňskou linku alespoň zvenku, uklidila regál, který byl zavalen výtvory mého ultrakreativního potomstva, vysmejčila celou předsíň od pavučin a prachu. Přitom postupuju dost chaoticky, např. jsem se pustila do toho regálu a sušičku na ovoce, která na něm byla, jsem odnesla do předsíně, a dopadlo to tak, že jsem vysmějčila půl předsíně, pak po pár dnech teda ten regál (to děti musely být mimo domov, jinak bych jim nevyhodila nic), a po dalších pár dnech druhou půlku předsíně. Teď v sobotu v podvečer jsem celkem spontánně vysypala dětem všechny krabice s vláčkodráhou, roztřídili jsme to (časem se tam namíchají spousty jiných hraček a pak všude něco chybí a všude něco nadbývá), pak i regálek s knihami a regál s ostatními hračkami. Takhle uklizené jsme to naše domácí hračkářství (=obývák) ještě nikdy neměli . Je tu pořád spousta míst, která by potřebovala podobný radikální úklid, ale honit se kvůli nim nebudu, mám letos spíš tvořivé Vánoce.