Přidat odpověď

ony malé děti nedokáží plánovat, ani má sedmiletá nedokáže dát dohromady, co by si přála,. dejme tomu měsíc dopředu
to mě už skoro odnaučilo kupovat dárky s nějakým předstihem. I letos, poučena lety minulými, skončily ty dárky, které jsem pořídila někdy v říjnu, mezi těmi, které děti dostanou k svátkům či narozeninám. Čtyřletá okolo 20. prosince začala básnit o modelíně a autu - nakladači. Jsou to ještě mrŇATA.
aNI TA SEMILETÁ, KDYŽ JÍ ŘÍKÁM, ŽE bdueme psát ježíškovi, ať si to rozmyslí, říká vždycky něco jiného (většinou jedna nebo dvě věci jsou stabilním přáním a zbytek podle okolností).
letos jsem udělala naopak chybu v tom, že dostaly, co si přály, nic moc jiného. Nebylo žádné zásadní překvapení. Bylo to dáno také financemi - hlavní dárek bylo piáno. Ale příště si myslím, že kažtdý musí dostat jak něco, co si přeje, tak i něco, nad čím by skákal radostí, ale přát si zapomněl nebo o existenci takové věci neměl ani tušení