Přidat odpověď

Kopíruji z blogu poslance Zdechovského:

Po zářijovém rozhodnutí krajské komise jsem měl oprávněný pocit, že kauza Evy Michalákové v Norsku je již prohrána na plné čáře. Nicméně poslední kontakty s norskými diplomaty mě přesvědčují o opaku.

Někteří z nich při našich soukromých rozhovorech opakovaně hovoří o nesmyslnosti celého procesu s Michalákovou a odmítají dokola obhajovat rozhodnutí, se kterým mají vnitřní problém. I oni stále více vidí, že v případu Evy Michalákové je více otázek než odpovědí a počínání úředníků norské sociálky, která se snaží pod rouškou hájení práva dětí rozbíjet rodiny, řadě z nich přijde za hranou toho, jak oni sami vidí péči státu o děti.

Norští diplomaté oficiálně hájí práci svých úředníků tamního Barneverentu, protože to mají v popisu práce. Nicméně v soukromých rozhovorech otevřeně přiznávají, že příliš verzi prezentované Barnevernetem z principu nevěří a to hned z několika důvodů.

Nejde o jeden případ

Pokud by byl případ Evy Michalákové a jejich dětí unikátní, řada diplomatů by nad tím mávla rukou a řekla by, že takové případy se na jejich konzulárním oddělení prostě stávají a norská velvyslankyně v Praze by neměla problém ho vysvětlit. Nicméně v posledních měsících jsou postupně předvoláváni norští diplomaté v zemích střední a východní Evropy, ale i v Indii nebo Turecku, aby vysvětlili další a další případy, které se tomu Evy Michalákové podobají jako vejce vejci.

Navíc se množí i případy rodičů, kteří se rozhodli po několika měsících tahanic o děti s tamní sociálkou prostě děti vzít a unést zpátky do své země původu. Jen za poslední čtyři měsíce jsou to případy ruských, litevských, estonských nebo polských dětí. Jak začalo v posledních týdnech vycházet najevo, do řady z nich jsou zapleteni i elitní příslušníci bezpečnostních služeb jednotlivých států, kteří rodičům často s únosy pomáhají. A to se samozřejmě diplomatům vůbec nelíbí.

Někteří na rovinu přiznávají, že tyto případy mohou svědčit o tom , že řada států přestala ve spravedlnost norskému právnímu systému prostě věřit a to může mít vliv i na řadu dalších oblastí. Případ vysoce postaveného bohatého norského manažera s ruským pasem, který byl při únosu dětí chycen na dálnici v Dánsku, ukazuje na fakt, že se nejedná pouze o zoufalý čin několika málo rodin pocházejících ze slabších sociálních poměrů, kteří si nemohou dovolit drahé norské právníky.

atd, dále na jeho blogu: http://zdechovsky.blog.idnes.cz/c/489019/proc-norsti-diplomate-veri-verzi-evy-michalakove.html

Aneb jak píše Pavel Hasenkopf, dokud to nebudou říkat ti diplomaté nahlas, co s tím????