Přidat odpověď

Loni jsem dala 2 A4 s tím, že to mají na zopakování ten poslední víkend, než půjdou do školy. Jedna strana byla psaní, akorát jsme končili s prvky psacího písma a po prázdninách jsem chtěla začít první písmena, k tomu nějaké počítání, čtení. Bála jsem se nedat jim na ty 2 týdny vůbec nic, protože i když to někomu připadá neskutečné, tak ano, jsou rodiče, kteří by bez toho celé dva týdny s dětmi nic nedělali, což takhle v začátku pro spoustu těch dětí znamená po dvou týdnech začít skoro od začátku . Dát úkol jen někomu dost dobře nejde, no a samozřejmě, že nejvíc hapruje domácí příprava u těch, kterým to prostě samo nejde. Na to, že někdo jezdí pryč, jsem se snažila myslet a to množství bylo udělané tak, aby nezabralo víc než 4 běžné každodenní úkoly, co dostávali, a rozhodně jsem nepočítala s tím, že u toho někdo bude sedět každý den. Dětem jsem řekla, ať určitě přes svátky odpočívají, a zopakují si to až ke konci prázdnin, kdy už budou odpočaté.

Koukala jsem ale, že jsem dala úkol i na jarní prázdniny, což zpětně vidím jako zbytečné, i když toho také nebylo tolik.

Letos jsem úkoly na prázdniny nedala žádné. Ale u druháků to vidím už trochu jinak než u těch prvňáků. Jo, vlastně jsem jim dala opakování prvouky, ale je to dobrovolné, nebudou to odevzdávat, jen mají možnost si doplnit, co se nezvládli naučit ve škole.