Přidat odpověď

Markéto,

o prázdninách? O víkendech?

Jsou děti, kterým přes veškerou snahu procvičování ve škole nestačí, 14 dní nicnedělání je hodí třeba o měsíc dva dozadu, naopak každodenní třeba jen desetiminutová práce je udrží v zájmu o to se učit. Ono to pro tyhle děti není snadné, jen těžko se dostávají k pokroku a když je necháš něco zapomenout, hrozně je to srazí, když zjistí, že to nebo ono neumí, zatímco ostatní ano. A tuhle práci prostě učitel dělat nemůže, i kdyby stokrát chtěl. Tam může jediné, poskytnout rodičům prostor (takže zadat minimum toho povinného) a ukázat jim, co a jak procvičovat, k čemuž mohou posloužit i ty povinné úkoly, pokud jsou vhodně zvolené. Nebo se prostě s rodiči sejdeš a dáš jim k dispozici ještě něco navíc, z čeho mohou čerpat.

Tady na rodině se těchto dětí, co potřebují dopomoc rodičů sice vyskytuje minimum, ale ve skutečnosti jich až tak málo není. A čím víc dětí je ve třídě, tím víc dětí tu práci navíc doma potřebuje, protože při 30 dětech máš na každé dítko jen 4x 1,5 minuty denně. A zejména děti nadanější a pomalejší si nevystačí s hromadným procvičováním, takže jim věnuješ veškerý ušetřený čas. Přesto jde o záležitost jen několika málo minut denně, což prostě některým nestačí.