Přidat odpověď

Dajo,

ale já tak neuvažuju za sebe - už jsem se ve svém životě starala o pár lidí, z toho o jednoho jako hlavní pečovatel, a nikdy to nebylo podmíněno tím, zda a co od toho člověka dostanu.

Mám ale pocit, že takto uvažují sourozenci z Tvého příkladu - dostal většinu, ale za to, že se "jednou postará", my jsme z obliga, takže mě logicky napadlo, co se stane, když nastane situace, že se starat nebude nutné - zda to lidé, kteří úzkostlivě přepočítávají, jestli někdo nedostal víc, nebudou vnímat úkorně, protože on dostal větší hodnotu ale nemusel za ni vynaložit žádné značné úsilí (a k tomu mu navíc ještě rodiče hlídali, což mu řada lidí taky neopomene započítat k tíži)