Přidat odpověď

calvin,

schopnost číst až tak nesouvisí s množstvím písmen, jako spíš s tím, jestli ta písmena je dítě schopné dát dohromady.

Při genetické metodě čtení jsou děti schopné číst už v listopadu, v prosinci, mojí dceři (také jí tehdy bylo v září šest) to trvalo jen 6 týdnů, takže plyně četla už v půlce října...
Jenže jsou děti, které se genetickou metodou protrápí klidně až do června a pořád hláskují a nejsou schopné to spojit. Potřebovaly by třeba ještě rok, dva počkat. Na to ovšem není čas, takže těm pak víc vyhovuje sice pomalejší, ale jistější slabikování.
U slabikování, a to je dost specifické, používá se u nás, myslím, že i na Slovensku, ale jak je to jinde, to nevím, v angličtině se určitě nepoužívá, tam se využívá globální čtení, tak u slabikování se jde pomalu mimo jiné proto, že děti se učí současně všechny tvary písmen, takže sice umí 10 písmen, ale ve čtyřech tvarech, takže 40 různých znaků a z nich pak všechny možné kombinace...Jen z písmen M a A to máš: MA, MÁ, ma, má, Ma, Má a ještě 4 kombinace psace...

Fakt nevím, jak se učí francouzské děti, ale třeba v té angličtině ta globální metoda čtení dost urychluje. Jenže tam je to dané tím, že jedno slovo se píše pořád stejně, kdežto u nás může mít jedno slovo třeba i 14 různých tvarů (podstatné jméno ve dvou čáíslech a sedmi pádech). Takže globální metoda se v češtině používá hodně omezeně, cíleně asi jen u dětí se středně těžkou mentální retardací, kde je cílem hlavně orientace v prostředí, schopnost rozlišit názvy obchodů, rozpoznání běžných nápisů v okolí apod., na čtení knížek to opravdu není.