Přidat odpověď

Tutenstein,
jenže pokud učitel z nějakého (pro mne nepochopitelného) důvodu lpí na tom, aby písmena v písance přesně odpovídala předtištěnému vzoru, tak je to zbytečný opruz, ať ti to zabere času kolik chce. My měli v písance linky, všechna písmena musela se musela přesně dotýkat horní i spodní linky, mít stejný sklon, jak kdybychom nebyli žáci základky, ale učni na písmomalíře. Jak to měl syn nevím; právě proto, že to pokládám za hovadinu jsem to odmítala jakkoli "řešit". Můžu se ho zeptat, až se probudí.
Podle mne je podstatný, aby dítě poznalo psací písmena a umělo NĚJAK psát psacím písmem (byť i to je sporné, psací písmo dneska fakt použiješ minimálně, spousta lidí píše tiskace a nikomu to nevadí - i moje vzorná matka, která měla furt samý jedničky, v dospělosti nikdy nepsala psace; má čitelný, velmi hezký rukopis, ale jsou to tiskací písmena bez spojování, a to věřím, že její písanky musely být vzor dokonalosti). Zaměstnávat je tím, že přepisujou stovky písmen, se kterými se poprvý a naposled setkají na prvním stupni je na úkor toho, aby se naučily něco smysluplnýho a použitelnýho.