Znám pána, který odešel z dobře placeného místa dělat kazatele. Vyhrál mnohem méně peněz, pracovní zátěž byla taky dost velká (vlastně větší než předtím, ale zase více proorganizovatelná s rodinou, ačkoliv přes nedělní bohoslužby vlak nejede
), nižší důchod. Ale zase to vnímá jako skutečně smysluplnou činnost, takže je rád, že takto změnil práci.
Kamarádka změnila práci a příjem jí klesl dost kvůli rodině a spokojená je. Ale nešla tedy na minimální mzdu a neživoří, jen už si nemůže dopřát skoro všechno podle libosti a musí u větších věcí počítat a rozvažovat.
Myslím, že to chce zvážit, jak moc můžete finančně sjet, aniž byste měli pocit příkoří a nedostatku. Co vás nebude moc bolet na oželení a zda se to vyváží společným časem. Dostatek času spojený s obracením doslova každé koruny se taky přejí. Chce to najít průchozí kompromis.