Koupila jsem si k Vánocům docela pěknou knížku (Význam nemocí), čtu ji a zamýšlím se nad tím vším, hledám příklady a souvislosti.
!! Předesílám, aby nedošlo k mylnému výkladu, že nehodnotím zakladatelku ani nikoho jiného, kdo trpí cukrovkou. A není to žádná rada, je to pouhopouhá citace, která dá třeba někomu smysl.
V rodině cukrovku taky máme...takže proto jsem se nad tím pozastavila.
"Kdo trpí cukrovkou, mohl by se se zamyslet, jestli nechává věcem v životě volný průběh, jestli dokáže dát věcem ten správný čas a zda nemá tendence vše stále kontrolovat.
Jestli nemá tendence starat se o štěstí celého (svého) světa.
Takový člověk mívá schopnost přitáhnout k sobě to, co si přeje, ale jeho bližní si nutně nemusí přát to, co on - jejich přání mohou být odlišná.
Je nutné dopřát si čas a pokusit se správně vychutnávat sladkosti života v přítomném okamžiku a nerozptylovat se tím, co budeme chtít zítra.
Až doposud jsme byli přesvědčeni, že to, co si přejeme, je pro dobro druhých. Ale smiřme se s tím, že ta přání jsou jen naše.
Většinou se cukrovka týká lidí oddaných, jež mají přílišná očekávání. O všechny se mateřsky starají a snadno se začnou obviňovat, pokud se jejich přání druhým nezačnou plnit.
Lze u nich pozorovat značnou duševní činnost, způsobenou intenzivním hledáním prostředků potřebných k tomu, aby se splnila jejich očekávání.
Tohle přemrštěné množství tužeb jen maskuje vnitřní smutek, který vychází z obrovské potřeby něhy a lásky."
Mně to dává smysl i ve vztahu k té potřebě pracovat co nejvíc...a ukazuje to určitá východiska.
Nevím, jestli se dá vyléčit, ale rozhodně by se možná mohl upravit nějaký ten komplikovaný průběh...