Přidat odpověď

Kopretinko, zažila jsem na vlastní kůži - něco "jako cesta tam a zase zpátky". Byla jsem osvč, jenže přišla fakt dobrá nabídka, v podstatě v tom, v čem jsem podnikala, výborně placená. Jenže - byla jsem 150km z domova pryč v podstatě celý týden (synovi bylo 19, takže barák, pes, škola a vše okolo bylo jen na něm). Já jezdila domů ca 1x za týden. Prac. doba byla okolo 11hod. denně - byla jsem prostě stále "při ruce". Po 3/4 roce jsem najednou nemohla spát, budila se s bolestmi žaludku každé ráno ve 4hod., psychicky jsem začínala být úplně na dně, protože mí šéfové byli navíc ještě zcela nesnesitelní a většinou i mimo realitu. Takže přesně po roce jsem to zabalila, měsíc se dávala zdravotně dohromady, a pak se ze mne opět stala osvč, závislá pouze na zakázkách, které zezačátku nebyly. Tedˇ, po 10 letech, vydělám každý měsíc sice jinou sumu, ale jsem štˇastná a spokojená a vím, že zdraví mám jen jedno, čas pro sebe a s dítětem se taky nikdy nevrátí. Jestli Ti mohu poradit, vykašli se na to, hlady neumřete a mít čas na rodinu a na sebe je priorita.