kili, zkušenosti jsem získala během 5ti desetiletí
, se zkušenostmi se člověk nerodí.
Ano, k lékařům samozřejmě chodím, chodí k nim i moje rodina, moje děti a jejich děti, je to jednoduché, "bezpečné", bezpracné a zdarma a lékařská věda je opravdu na výši...jen nám prostě lékaři nepomohli vždycky, zvlášť u chronických nemocí...což je myslím zkušenost valné většiny nemocných.
Jinak by mě asi nenapadlo hledat nic jiného.
Do mých asi 29ti let jsem nepoznala jinou zdravotní péči, než lékařskou.
Pak jsem se doslechla o homeopatii na rádiu Alfa, přednášel dr. Irmiš, zaujalo mě to, vyzkoušeli jsme na chronické onemocnění naše ho synka a pak i dále a super...
Pak se k tomu přidaly další věci.
Moje první volba, pokud jde o nějaké vážnější onemocnění, je vždy lékař...až pak, když nemůže nic, nebo víc nabídnout, se snažím jinak.
Je na tom něco divného nebo nepochopitelného, že chce být člověk zdráv?
Vy jste měl dojem, že se lékařské péči vyhýbáme?
Snažím se ale vyhledat lékaře, který akceptuje i mou vlastní snahu o uzdravení, pak je to všechno OK - těch lékařů stále přibývá.