Kopretinko, ani nevíš, jak ti závidím tvou situaci. Pokud jde jen o to, že by vám chyběl přebytek, není nad čím přemýšlet, udělej to.
Mám velmi náročnou práci, nedávno mne překvapili kolegové lékaři (někteří ještě praxi mají, jiní už ne), kteří se zamýšleli, jak dlouho se tato práce dá dělat vzhledem k její náročnosti a že práce lékaře je proti tomu pohoda. Já jsem ten člověk, co se lékařů vždy zastává, že jsou přetížení, mají služby, leckdy špatně placení....
Moje práce mě baví, ale oficiálně mám 1,5 úvazku a na podzim to byly vzhledem k okolnostem spíš 2 a ikdyž dělám z domácí kanceláře (kromě služebek), tak den je plný stresu, bojuju o každou minutu (obrazně řečeno, ale skoro jo). Nebudu uvádět ddetaily, ale kdyby bylo dost lidí a nemusela bych dělat tyto přetažené úvazky, bylo by mi hej, jenže musím počkat, až firma někoho nabere a mezitím zase přicházejí nové projekty....
Kdyby to bylo jen trochu možné, sekla bych tím hned nebo radikálně snížila úvazek, ale bohužel jsem už několik let jediným živitelem rodiny a jiné příjmy nemáme, takže pro nás by to bylo likvidační.
Nezbývá mi než věřit, že mi antidepresiva pomohou pár měsíců vydržet a že se situace brzo stabilizuje. Naštěstí jsem poslední dobou málo nemocná, tak držím. Ale sanžím si ulevovat co to jde a 2 týdny vánoční dovolené mi zachránili psychické zdraví (spolu s AD). Leden by ze začátku mohl být klidnější......
Přeju, ať se ti podaří vše ke tvé spokojenosti