Přidat odpověď

Žluťásku, ovšem možná tedy by bylo na místě se nejdřív poznat a pak teprve si pořídit děti, ne? Až bychom si byli jisti, že ten dotyčný je ten pravý.

Druhomanželství a vícemanželství se prý rozvádí víc než prvomanželství...tedy je to údaj, který jsem četla asi před 5 roky...možná se dnes ty poměry změnily, nesleduju to už.

Nakolikátý pokus tedy člověk najde ideálního partnera? Nebo bude partnery měnit co 7 - 10 let?

Vůbec nechápu, co tím, co píšeš, chceš říct.
Chceš říct, že jsou tedy lidi stále nezodpovědnější, že si čím dál víc pořizují děti s nevhodným partnerem? Protože se mluví o tom, že rozvodovost roste.
Ale jak říkám, delší dobu to nesleduju, takže se to možná zastavilo...a možná to klesá...nevím...

Otázka je - proč se dnes TOLIK lidí rozvádí, když už se tedy vůbec vezmou?
Teda - to bych asi taky pochopila, dobře, nevyhovují si....
Ale oni potom zase většinou vstoupí do dalšího manželství nebo hledají další dlouhodobý vztah ...jiný, lepší, spokojenější.
Podruhé najdou ideál? Těžko.
Nebo třeba je to, čím těžkým kolem rozpadu manželství prošli, trošku změní?
I když tam mi zas nehraje to číslo v rozvodovosti...

Člověk by si měl hlavně uvědomit, že vztahy NIKDY nejsou jen jen ideální a jen procházkou růžovým sadem a kdo takový vztah hledá, je idealista. To vím i já...velký idealista.

Udržet dlouhodobé intenzivní vztahy s kýmkoliv je kumšt - protože to nikdy nebývá stojatá voda...to by ten vztah dávno intenzivním vztahem nebyl.

I ti lidi, co jsou spolu třeba 70 let, připouštějí, že měly pár období krizí (i obrovských), období radosti, štěstí, smutku, strádání, prostě že ten vztah byl řekou s různými zákoutími, s různými vlnami a vlnkami, s různými hlubokými tůněmi a zas plný kamenů...ale jde o to, že když na té lodi sedí dva, co se mají rádi...vydrží...a spolu se něčemu naučí...i každý zvlášť.
Lidi se dojímají nad stařečky, co se drží vrásčitýma rukama po té dlouhé společné životní cestě - jenže ta cesta žádného dlouhodobě žijícího páru nebyla jednoduchá. Vztahy prostě jednoduché nejsou nikdy nebyly...možná, že jednou budou... .


Tak by možná bylo nejlepší, kdyby lidi žili sami, ne?
To by byla naprosto nejjistější cesta ke spokojenosti?