no já bych k tomu podotkla, že mi spíše přijde důležité to citové prostředí, v jakém dítě žije. Jeden kamarád mého muže vyrostl v rádoby harmonické rodině, rodiče vzdělaní, kariérně vysoce postavení ( oba MUDr. pudr primáři či co) ale děcka se v podstatě kvůli jejich práci o sebe odmalička starala sama.Byly na ně kladeny vysoké nároky na vzdělání, ale vše si museli zařídit sami. Měli teda peněz hafo, dostali drahý motorky, jejich rodiče mají auta za milióny, několik nemovitostí, ale ten kamarád je naprosto citově plochej člověk.
Rozchod s přítelkyní ( měli 1 dítě) nesl naprosto lehkovážně- nějak bylo nějak bude a co můžu dělat, když se se mnou rozešla, stejně s tím nic neudělám, malou neuvidím - no a co, my taky vyrostli sami.. Děs běs..