Přidat odpověď

Monty, legrační je, že já jsem se tu ocitla v roli advokáta kriminálníků a pocházím přitom z rodiny přeslušných poctivců, kteří měli zábrany ukrást na pracovišti i špendlík, o propisce nemluvíc, a dřeli pro stát hlava nehlava, zatímco děti jim hnily v jeslích
S polosvětem zelinářů, pinglů a melouchářů jsme neměli ani vzdáleně nic společného.
Ale dostala jsem se k tomu tady přes jedinou nevinnou myšlenku, a to, že za minulého režimu nešlo si nezadat, člověk zdaleka nemusel vstupovat do KSČ nebo spolupracovat s STB, ale zadal si už tím, že chodil do práce, protože zaměstnavatelem všech lidí byl stát. A komu by se případně ta myšlenka příčila, měl holt jen dvě možnosti, emigraci nebo nějakou fiktivně legální úlitbu z práce.