Přidat odpověď

Já ti rozumím. Nevšímej si zdejších výkřiků, ty jen svědčí o tom, že to ty mámy tady nezažily.
Bohužel z toho není cesta ven. Připrav se, že může být i hůř, otec může do holky klavírovat, že jsi ta nejhorší osoba pod sluncem, to je teprve tóčo. V podstatě nemáš jak zasáhnout, jen dceru přesvědčovat slovy i skutky, že ji miluješ.
Za pár let ti může říct, že chce bydlet u táty, a ty tomu nezabráníš a budeš se jen dívat, jak ti dítě pustne a kazí si život. Protože když budeš ta horší, dítě k tobě jednoduše nebude chtít chodit ani na návštěvy, budeš muset jen žehlit průsery ve škole, který ale nijak neovlivníš, protože dítě bude bydlet u otce.
A úplně nejhorší na tom je, že ti nebude nikdo věřit - všichni ti psychologové, výchovní poradci a pod. tě budou přesvědčovat, jak je táta super, že se vůbec stará, a ty holce nechceš dopřát tatínka. Syndrom zavrženého rodiče jak vyšitej. Když to dobře dopadne, až bude holka velká, dojde jí to a vrátí se.
Jediná rada - nebojuj proti otci. Nic tím nespravíš, jen přilíváš olej do ohně, proti sobě. Nalaď se na stejnou vlnu s dcerou - raduj se s ní, jak měla hezký víkend u táty, jakkoliv je to pro tebe neuskutečnitelné, a pečuj o to, aby byla šťastná i u tebe. Jde to i s pravidly, jen musíš být stále ve střehu a předcházet situacím jako s tou pohádkou. Je to vyčerpávající, držím palce ...