Přidat odpověď

Monty, tak to je přesně jak podle kopíráku u nás
Od malička jsem vedla dceru ke sportu, jízda na kole, lyžování, bruslení, chodit si pinkat s míčem, hrát tenis, ping-pong (já bývala sportovní maniak a nenapadlo mě, že ona to může mít jinak). Pak docházelo k situacím, že jsme např. někam dojeli na kole a já jí nadšeně říkala: "Tady je tak krásně, viď!" a ona na to: "Já už se tak těším domu, až si dočtu knížku."
Nakonec se zbláznila do koní, tam vydrží kdykoliv a za jakéhokoliv počasí, ale nelyžuje, nebruslí, ani nic jiného, ne že by to neuměla, ale prostě jí to vůbec nebaví a mě trvalo pěkných pár let, než jsem to pochopila