Přidat odpověď

Jentakj,

jo, přesně tohle mám na mysli.

Protože člověk má v životě obvykle i jiný věci než práci, a jak to vypadá, když to někdo udělá obráceně a obětuje všechno svému talentu? Spousta vynikajících umělců to udělala, ale z pohledu zvenčí se jevili jako totální sobci a chudák jejich okolí, protože muselo suplovat to, na co se ten umělec kvůli rozvíjení svého talentu vykašlal.

Je to něco, co je žádoucí a měli bychom to tak dělat všichni?

Protože když chceš mít třeba rodinu, tak se už nemůžeš na 100% věnovat té práci (čest výjimkám, jako třeba Curie-Sklodowská, ale ta zase byla velmi skromná co do hmotných statků a osobního pohodlí, a "ambiciózní" bych ji nenazvala)