Přidat odpověď

To je prostě teoretická otázka. Nenapadá mě ani jediná žena, která by měla časově náročnějšího koníčka než její partner a ten jí umožnil se tomuto koníčku věnovat jak potřebuje. Pokud ano, musí si to zařídit sama (např. poprosit prarodiče). V 90% případů je to koníček chlapa. Často je to fotbal. A on prostě hraje fotbal (lze dosadit cokoli). Často k němu přivede syna a celá rodina se věnuje fotbalu, neboť maminka se účastní víkendových zápasů ), popřípadě vozí kluka na tréninky, kde na něho počká, protože tatínek má poté pravidelné pivko. Když má maminka jednou týdně volejbal, má už chlap kecy. A to většinou už v případě větších dětí. Pamatuji si, když jsem byla hrát tenis a bratr se divil, že jsem tam sama ženská. Prý ženský moc nesportují. To je podle mě zcela pokřivený pohled na věc. Ne, že ženy nesportují, ony nemají čas. Vrací se ke sportu až děti povyrostou, ve věku 45-50 let. To jich je vidět víc. A kdyby měli oba sportovního koníčka, on fotbal, ona jezdění na kole, tak ten fotbal bude bohulibější koníček podle většiny lidí. Bohužel. Samozřejmě na rodina.cz ne . Samozřejmě, že oba partneři mají nárok na svého koníčka. Jenže jak to v reálu udělat, když nejsou prarodiče nebo finance na hlídání, to nevím. Velmi důležitá je snaha toho, který koníčka provozuje. Jinak se kouká na snahu věnovat se opravdu rodině a pak se věnuje koníčku nebo na to jak se samozřejmostí jde věnovat své zálibě. Kamarádce bych poradila ať od začátku vyžaduje zapojení chlapa. Později už to nejde. Nejde mu zakázat koníček, to je taky cesta do pekel, ale tak nějak chtít svůj volný čas. A neshazovat čumění na facebook nebo mimibazar nebo nedejbože lakování nehtů.