Delete,
já ti nevím. Mám prostě jinou zkušenost. I ty "genderové" věci jsou podle mne u lidí nejčastěji namíchané, pokud se nechávají jaksi volně projevit. Anebo pokud mají dost odvahy si do toho nenechat kecat.
Psala jsem, že se na to u nás v rodině nehrálo. Takže matka sice vždycky byla na "hadry" a pičičandy do bytu, ale neměla žádný "ženský" zájmy. Jako malá hrála fotbal (organizovaně), měla ráda matematiku, bavilo ji řídit auto, pořád o sobě tvrdí, jak je "technický typ". Strýc nerad řídí auto, nikdy nedělal žádný sport a od malička se točil v kuchyni. V době, kdy moje matka ještě připálila i čaj (vařit se naučila až po čtyřicítce) její bratr výborně vařil, pekl buchty a staral se o tři děti.
A mohla bych pokračovat dál a dál.
Všechny "čistě ženské typy" v tom předsudečném smyslu, které znám - myslím tím dobře znám, vč. jejich rodin - jsou z prostředí, kde se k nim jako k těm princezničkám rodiče chovali. A u mužů to bude hodně podobné.