Přidat odpověď

Taky mám doma nejedlíka, sice ve 3 letech vážil víc, ale jinak s jídlem jsme zažívali něco podobného, měla jsem pocit, že by mohl být živý snad jenom ze vzduchu, navíc i málo pil....možná mě tu někdo ukamenuje, ale u nás z nejhoršího pomohlo jíst u pohádek, to přece jen do sebe dostal o něco víc...postupně se to pomaličku lepšilo a trošku se rozjedl...bude mu 8 sice to pořád není žádná sláva, ale už jí tak nějak normálně, ve škole jí skoro všechno, doma taky, sice žádné velké porce, polévka a hlavní jídlo najednou u nás neexistuje, to jen výjimečně při nějaké rodinné oslavě a to mezi polévkou a druhým jídlem necháváme pauzu....velký jedlík z něj nikdy nebude, gurmán asi taky ne, ale jinak je zdravý, nemocný bývá úplně minimálně a prostě bude vždycky trochu střízlík...za měsíc mu bude 8 a váží 21 kg, měří asi 125 cm... Nejhorší je dělat z toho jídla problém a pořád na to upozorňovat...snažila jsem se kdykoli jakkoli prostě do něj trochu jídla dostat, i když kolikrát nevýchovně i jinde než u stolu, ale vždycky když jsem to začala před ním moc řešit a třeba ho kvůli tomu hubovat, tak se zaseknul ještě víc, nemá to cenu si tím ničit nervy...oni hlady neumřou a pokud to neřeší doktorka, že by to bylo nějak extrémní, tak bych to taky neřešila...