Přidat odpověď

Pavla a Valkýra - s dovolením odpovím oběma naráz: abych zase byla fér, tedˇuž se to hodně zlepšilo, ale 3 měsíce před sametovou revolucí jsem nastoupila ve Skandinávii do jedné velké firmy, která sem chtěla exportovat. Takže jsem seděla v exportním oddělení, kde se mne zcela vážně ptali, zda u nás máme asfaltové cesty a vysoké školy. Na dotaz, odkud jsem, následoval u 9 lidí z 10 pravidelně po odpovědi další dotaz: " a jaký tam máte u Vás největší přístav" (myšleno mořský). V 90.letech se to hodně zlepšilo, ČR začala být populární, ale stále jsem zažívala chvíle, kdy jsem se musela štípnout do ruky - údiv nad tím, že si v Praze! můžeme koupit různé ovoce, údiv nad tím, že tady máme tak krásné staré domy a paláce a 2x i pevné přesvědčení, že se na lodi plavíme po Dunají (pod Vyšehradem) a byla to učitelka!!. Proto tady často vystupuji jako odpůrce skandinávského modelu vzdělávání. Někdy dělám pro školní děti poznávací soutěže, a když mají (9. a 10.třída, ev. střední školy) určitě aspoń !! 2 sousedy ČR, tak se fakt dozvídám věci
Ale abych si zase pořád nestěžovala, o to víc mne baví takovým turistům trochu "otevřít oči".