Přidat odpověď

Libiku,

já si to nemyslím.

Já jsem si takto kdysi splnila svůj životní sen, protože jsem přesně věděla, co chci, a měla jsem k tomu ty správný lidi (první klika), kteří byli ochotni do toho jít se mnou (druhá klika).

A bylo to takového druhu, že kdyby se mi už nikdy nic v životě nepovedlo, tak na toto budu jednou na smrtelné posteli vzpomínat jako na důvod ke spokojenosti.

Ale absolutně to nebylo slučitelné s rodinou, netýkalo se to ani profese, a ani do dějin se to nijak významně nezapsalo

Pokud jde o práci, tak nemám k sobě ty lidi, kterým bych věřila, a nemám ani tu ideu. Nemyslím si, že by cokoli z toho bylo genetický, akorát snad kdyby mi bylo víc dáno, tak bych měla větší tah na branku.