Přidat odpověď

Ono dělení lidstva na rady pochází od Linného (čtyři rasy, indiány vyděloval zvlášť, po zjištění, že podle všeho do Ameriky přišli z Asie, byli hozený do košíku s „mongoloidama“) a tudíž z doby, kdy o biologický evoluci nebylo téměř ani ponětí, nemluvě o tom, že to stavěl na základech ještě starších.

V učebnicích, který se používaly za mejch mladejch let (80. léta) to ještě bylo. Ovšem učebnice (pomíjím výjimky) nepíšou vědci. Autoři bejvaj v dotyčný oblasti vzdělaný, ale nedělaj výzkum, ani s ním nebejvaj v užším kontaktu, a hlavně látku znávaj výsekově, spoustu toho prostě přebíraj odjinud (třeba ze starších učebnic). V socialistickejcch učebnicích se to přepisovalo pořád dokola, protože to nikomu nevadilo, žila tu akorát jediná „rasa“ (Romové se zametali pod koberec), na Západě prodělali odlišnej vývoj, takže tam to vypustili.

Podle mýho oprávněně, názor, že se lidstvo dělí na europoidní, negroidní a mongoloidní rasu se opírá víceméně jen víru, ne o fakta. Ne, že by neexistovaly rozdíly mezi jednotlivejma populacema, ale ty rozdíly jdou tak často napříč fyzickým vzhledem i oblastma, že mluvit o výše zmíněnejch „rasách“ je něco podobnýho, jako kašlat na značky aut a mluvit o červenejch, modrejch atd. .- a že různobarevný auta samozřejmě existujou.

Některý populace jsou geneticky poměrně stejnorodý, jako např. Austrálci. Jiný jsou, bez ohledu na fyzickej vzhled, dost různorodý, typicky ty africký. Různorodost africkejch populací je, obecně vzato, větší, než různorodost zbytku světa.

Není divu, protože lidstvo má původ v Africe a víc než plošný regionální dělení by sedla představa koruny stromu, ze který se postupně vydělujou větve a z nich zase další větvičky a z nich větvičičky.

Úplně vespod stojej zřejmě populace, řeklo by se – v tý rasový terminologii – hnědooranžovožlutý? – dneska jen zbytky, reprezentovaný pár jihoafrickejma a východoafrickejma skupinama, jako jsou Sanové a Hadzové. Populace tzv. „černý“ je ve skutečnosti řada různejch afrických, jiho- a jihovýchoasijskejch a australskejch populací. „Žlutý“ to samý, akorát je jich ještě víc, nota bene počítáme-li i ty indiány, plus je tu velká spousta populací vzniklých původně určitě nebo zřejmě míšením, těch je plnej Blízkej východ a severní Afrika, ale třeba půlka Číny je geneticky odlišná od tý druhý půlky, schovávaj se v tom populace austronéský a altajský atd., který maj s oněma „mongoloidníma“ („žlutýma,“ „šikmookýma“ apod.) společný možná tak tmavý vlasy (jenže je maj třeba kudrnatý).

Hodně nahoře stojej „bílý“, původně téměř jistě populace hovořící uralskejma jazykama, žijící kdysi ve většině severní a střední Evropy, kam asi přišly od severu či severovýchodu. Částečně se dost možná podíleli na etnogenezi Indoevropanů, následně se nima mísili nositelé tocharskejch, germánskejch, baltskejch, slovanskejch a aspoň částečně snad keltských a nejspíš thráckejch, resp. ty jazyky se šířily spolu s přebíráním indoevropský kultury a potlačovaly původní uralský jazyky. A Evropa sama je polívka, nebo spíš řada hrnců s polívkou.