Těžko mohlo být v roce 92 něco stejné jako v Německu, nebyl právní rámec ani zkušenost.
Co prokazatelně bylo, tak nadšení a vůle. Říkat do toho, že "všechno je jinak" bylo marné a trochu devalvující.
Já pokládám Kryla za výraznou součást kulturního vyjádření k Pražskému jaru a invazi, potom k vykořeněnosti exulantů, dále v mých očích nedošel.
Osobně mě generačně nedralo ani jedno z toho, nicméně kvílení Krylovek na bramborových brigádách se samozřejmě nezapomíná.