Přidat odpověď

zufi, upřímnou soustrast.

ohl pohřbu - je to na tobě, jak ty sama cítíš a taky asi podle přání zemřelého. moje babička měla pohřeb honosný, chtěla to tak, v kostele, s rakví na voze ... přála si to, maminka jí to dopřála. pak se pozvala nejbližší rodina na oběd domů, kde se popovídalo. poprvé jsem tam viděla dědečka smutného.
můj tatínek měl pohřeb jen v kruhu rodiny - měla jsem černé společenské kalhoty a černé tričko. můj bratranec přišel v džínových kraťasech. nikdo se nad tím nepozastavoval, byly jsme se sestrami rády, že přišel. potom jsme měli kávu u jedné z tet, kde jsme vzpomínali a povídali, bylo to moc fajn.
když zemřela moje maminka, byli jsme domluveni s jejím manželem, že bude neformální pohřeb, bez obřadu, prostě se v lese na lesním hřbitově vloží urna do země a kdo chce řekne co chce. oblečení neformální, on sám požadoval bez obleku. ok, my souhlasili, maminka by to tak chtěla, hlavně žádné okázalosti. no, realita byla jiná, on se tam nechutně předvedl, ale to už je věc jiná. každopádně na tom pohřbu (resp původně pouze uložení urny do země), kdy to bylo uprostřed zimy na šumavě uprostřed lesa, jsem byla normálně v bundě a riflích, podle toho, že jsme se tam původně domluvili a maminka by to tak chtěla. potom jsme šli do blízké restaurace na kávu.

jestli půjdeš na pohřeb v kalhotách nebo sukni, je naprosto jedno.